Studium vs samostudium

Vidíte v tom nějaký rozdíl? Já ano, a pořádný!

Zákaz kreativity

V prvé řadě je hodně lidí, kteří nechápou rozdíly mezi těmito definicemi. Hlavně učitelé pracující na vysokých školách a lidé v zajetých kolejí. Studium je systém, podle kterého se vyučuje mnoho lidí, kdežto samostudium je specificky zaměřená činnost, na danou problematiku, kterou daného člověka zajímá a chce ji rozvíjet. Takhle to vnímám já.

Studium

(V dnešní době je studium na hlavní úrovni = školy. Zabírají nejvíce věnovaného času, který je stejně zbytečný)

Je to forma vzdělávání, která se řídí podle dané osnovy, kterou sestavil určitý člověk, či skupina a vyučují dle této metody mnoho lidí. Mají řadu odborné literatury, vlastní archív materiálu, který sestavili v průběhu několika let, vlastní kodex vyučování a také vlastní přistup. Pokud studujete, jste rozděleni do dvou skupin – prospěšní a neprospěšní. Následně je s těmito skupinami jinak nakládáno.

U té prospěšné (společnosti akceptovatelné = lepší) se vyučující zajímají o jejich život, pocity, psychický stav a schopnost učit se, dle vyučujícího plánu.

U neprospěšné (společnosti neakceptovatelné = špatní) se vyučující vůbec nezajímá proč jim dané studium nejde, následně jsou zařazeni vyučujícím do kategorie odpadlíci a nemá o ně zájem. Proto je na základních školách problém s nepřizpůsobivými dětmi (ať už jsou bílé, černé, nebo zelené).

Škola nicí kreativitu dětí

Samostudium

(Je odsunuté na druhou kolej. Člověk má na tuto činnost málo času, protože ji provádí ve volném čase)

Nejlepší forma rozvíjení toho, co člověka zajímá. Hlavní výhodou je, individualita. Mám na mysli, že je zde jenom jeden člověk, který chce rozvíjet to, co aktuálně hledá, cítí, potřebuje…

V dnešní době existují fóra a další sociální sítě, které člověku umožní pracovat v kolektivu a v budoucnu poskytne dalším lidem dané informace, které hledal.

Osoba/skupinka praktikující tuto činnost, má vlastní zdroje, ať jsou to knihy, internet, známé osoby, vždy si najdou to, co potřebují. Pokud se tak nestane, přestanou se o to zajímat, nebo vytvoří vlastní práci na dané téma.

Je to příklad zájmu, tvořivosti, schopnosti se naučit novým věcem a individuálnosti. Každý má vlastní systém.

Dělejte co vás baví

Rozdíly

Za studium považuji školy, základní školy, střední, vysoké apod. Studium z více než poloviny neudělá zájem u studentů, proto neprospívají, jsou označení za outsidery. Protože každý chce dělat to, co ho baví. Ať už to je četba dějin, biologie, ježdění na skateboardu, zpěv, tanec, hraní her, programování, meditace, malování, procházky přírodou, … Člověk by se měl naučit ve škole základním znalostem = čtení, psaní, komunikace. Pak je na něm zda zasvětí život podle ustálených pravidel ve škole, nebo se rozhodne pro to, co si myslí, že ho bude bavit. Nezáleží na tom, že ho to po nějaké době přestane bavit, najde si zase jinou aktivitu.

Shrnutí

Problém dnešního studia (celého školství) je ten, že se zaměřují na více věcí, které jsou nastoleny už X let. Pořád dokola – matematika, jazyk, tělocvik apod. Pořád stejné osnovy, jenom málo věcí se změní. Lidé by měli začít chápat, že člověk nedokáže zvládat tolik informací na jednou a učit se takové věci. Není to robot. Je to člověk se svobodnou vůlí, jenž sám ví co ho baví, na co má talent a nemá talent. Nemůžete očekávat od člověka, kterému od malička nešla matematika, že ji bude chápat během pár let.

Proto v dnešní době, když se zeptáte svého dítěte, co by chtělo dělat, odpoví “nevím”. Je zmateno, místo vlastních zájmu mu byly naprogramovány jiné, odvrátily ho od své záliby. Člověk na střední škole také neví co bude dělat, zapomněl na to, co ho bavilo, nebo je strašně omezován vysokými požadavky.

Nezájem ve škole

Já jsem přímý důkaz toho, že jsem byl programován jako robot. Nikdy mi nešla matematika, ale šel mi jazyk a počítače, dokonce i malování. Bohužel jsem to postupem času zapomínal, byl jsem nucen se od rána do večera ve volném čase bušit do hlavy ty nesmyslné příklady, vzorce, funkce. Bez toho jsem se na střední škole nemohl ani hnout. Naštěstí jsem měl chápavou učitelku, takže přimhouřila oči a nechala mě.

Když vám člověk řekne, že na počítače potřebujete matematiku, tak mu řeknu, že nemá pravdu. Jsem důkazem, že i bez matematiky se dá ovládat tolik věcí. Jediná věc, u které je třeba zapojit logiku např. u počítačů, je programování, u toho bych dal osobě za pravdu. Ale znám člověka, který byl na matematiku tupej jak poleno, ale naučil se ji během několika měsíců, protože měl zájem dělat hry na počítače, to byla podstata a rozvoj logiky…

Chtěl jsem jenom říct, že celé školství je postaveno na hlavu, člověk nerozvíjí talent, ale zahazuje. Škola ho nikdy nenaučí, pokud nemá zájem. Vyvolá akorát konflikty v rodině, nemoci, deprese, dokonce i sebevraždy, když dítě donese špatné známky. Každý by měl mít možnost volby. To je cesta k další evoluci.

Možné řešení

Na internetu jsem našel metodu Unschooling, která se rozšiřuje pomalu po světě. Např. jeden z nejznámějších bloggerů Leo Babauta, který pomohl mnoho lidem změnit návyky k lepšímu životu, provozuje tuto metodu a má úspěch.

Unschooling představuje vzdělávací filosofii stojící na předpokladu, že lidé jsou přirozeně zvídaví, učí se spontánně a bez donucení. Jako nejefektivnější nástroj učení považuje unschooling svobodnou interakci s okolním světem. V rámci unschoolingu tedy neexistují předem vymyšlené osnovy – učení probíhá samovolně např. hraním si, diskutováním a zkoumáním okolí.

Unschooling

Jako perličku uvedu, že Steve Jobs, Bill Gates a mnoho dalších vizionářů nemělo vysokoškolský titul a udělali něco pro rozvoj lidstva. I samotný Einstein měl problémy se školou.

 Nejlepší část vzdělání je ta, kterou člověk získal sám.

Walter Scott
Člověk chce být šťastný

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *